Akcie na majitele, též nazývané jako akcie na doručitele, jsou cenným papírem potvrzujícím, že jeho majitel je osoba, která do dané akciové společnosti vložila určitý majetkový podíl, z čehož této osobě plynou určitá práva jak na řízení společnosti, tak na podíl na dosaženém zisku. Tato forma akcií může nabývat podoby zaknihovaných či listinných akcií. Právě s listinnými akciemi na majitele je často spojována problematika korupce, a to kvůli jejich anonymitě.
Zaknihované vs. listinné akcie na majitele
Zaknihované akcie na majitele jsou registrovány na účtech cenných papírů, které jsou vedeny u tzv. depozitářů. Těmi mohou být bankovní domy, obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti. Majitel takovéhoto účtu je vždy dohledatelný.
Naproti tomu listinné akcie na majitele neobsahují jméno vlastníka a vlastník není ani registrován v žádném veřejně přístupném rejstříku. Pokud se vlastník rozhodne své akcie převést na další osobu, pak k tomuto převodu dochází fyzickým předání akcií. Ani v tomto případě není nikde proveden zápis o převodu, na základě něhož by bylo možné vlastníka dohledat. Proto se o akciích na majitele v listinné podobě hovoří jako o anonymních.
Problémy listinných akcií na majitele
Jak už bylo zmíněno výše, hlavním problém takovýchto akcií je anonymita. Nedohledatelnost vlastníka můžete vést k daňovým únikům. Pokud vlastník v daňovém přiznání neuvede příjem z prodeje listinných akcií, pak má finanční úřad pramalou šanci tuto skutečnost zjistit.
Další problematickou oblastí jsou veřejné zakázky. Existence listinných akcií na majitele znemožňuje objektivně posoudit, kdo je skutečným konečným vlastníkem společnosti, která se o danou veřejnou zakázku uchází. Můžete tak docházet ke střetu zájmů určitých osob. Nejsou to však jen veřejné zakázky, ale také dotační programy a vše, kde je nějakým způsobem angažován stát a veřejné peníze.
Důvody pro zrušení listinných akcií na majitele
Zrušení akcií na majitele v jejich listinné podobě může přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti společností v podobě snížení rizikovosti a nákladů. Rizikovost listinných akcií na majitele spočívá v možnosti snadného zfalšování, nebo jejich zničení či ztráty. Aby těmto rizikům vlastník předešel, drží akcie obvykle v bankovní či notářské úschově, s čímž se pojí samozřejmě náklady takovéto držby.
Nevýhodou listinných akcií na majitele je také způsob jejich převodu. Bylo už řečeno, že k převodu listinných akcií dochází jejich fyzickým předáním, což opět vyvolává dodatečné náklady. Převody listinných akcií jsou navíc nebezpečné a také časově náročné.
Z pohledu státu je hlavním motivem pro zrušení akcií na majitele v jejich listinné podobě zefektivnění výběru daní. Dále to může být zprůhlednění vlastnických struktur společností, což přispěje k vyšší transparentnosti při zadávání veřejných zakázek.
