Výkaz zisků a ztrát, který bývá zkráceně označován jako výsledovka, je důležitým zdrojem informací o hospodářském výsledku, jehož bylo v daném období dosaženo. Mimo jiné lze také určit, jaké faktory výši výsledku hospodaření ovlivnily a jakou měrou.

Na základě takovýchto informací jsme jakožto uživatelé účetních informací schopni zhodnotit, jak úspěšná byla společnost v uplynulém období a co patří mezi silné a slabé stránky její činnosti. Výsledovka však neslouží pouze ke zhodnocení již uskutečněného, nýbrž i jako odrazový můstek pro predikci budoucího vývoje.

Výsledovka jako součást účetní závěrky

Výsledovka je nedílnou součástí účetní závěrky, jejímž cílem je poskytnout uživateli účetních informací komplexní obraz o dané společnosti.

Účetní závěrku vždy tvoří:

  • rozvaha
  • výkaz zisku a ztráty
  • příloha vysvětlující a doplňující informace obsažené ve výše zmíněných výkazech

Rozvaha neboli bilance informuje o stavu aktiv a pasiv společnosti k danému datu, ke kterému je sestavena. Výkaz zisku a ztráty obsahově na rozvahu navazuje a podrobně rozvíjí jednu z jejích položek, a to výsledek hospodaření. Výsledovka tak oproti rozvaze nezobrazuje pouze stav, ale odráží veškeré toky výnosů a nákladů za dané období.

Součástí účetní závěrky mohou být, a u některých vybraných subjektů i musí být (viz zákon o účetnictví), také přehled o peněžních tocích (přehled cash flow) nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

Formát výsledovky

Rozlišujeme dva základní formáty výkazu zisku a ztráty:

  • Horizontální formát
  • Vertikální formát

Užijeme-li horizontální formát výsledovky, pak jsou dílčí náklady a výnosy řazeny do dvou na sobě nezávislých sloupců. Dosažený zisk je zaznamenán ve sloupci nákladů, ztráta naopak ve sloupci výnosů. A proč tomu tak je? Výsledovka s tímto formátem je zakončena součty obou sloupců, které se musí rovnat.

Naproti tomu vertikální formát výsledovky řadí jednotlivé náklady a výnosy pod sebe do jednoho sloupce, čímž lze pracovat s dílčími součty a rozdíly jednotlivých nákladových a výnosových položek. Snáze se pak zjišťuje např. výše dosažené hrubé obchodní či výrobní marže. Z těchto důvodů je vertikální formát výsledovky v běžné praxi hojněji využíván.

Ať už společnost zvolí ten či onen formát, může užít jak druhového, tak účelového členění nákladů.

Struktura výsledovky

Výkaz zisku a ztráty je stupňovitě rozdělen na tři základní oblasti, za které samostatně zjišťujeme výsledek hospodaření. Těmito částmi jsou:

  • Provozní oblast
  • Finanční oblast
  • Mimořádná oblast

Jak už bylo zmíněno, účetní jednotka může užít jak účelového, tak druhového členění nákladů. V závislosti na tom, jakého členění je užito, liší se pouze provozní část výsledovky. Finanční a mimořádná část zůstávají shodné bez ohledu na zvolený způsob členění nákladů.

Dále je nutné ještě rozlišit výsledek za běžnou činnost a výsledek za účetní období. Výsledek za běžnou činnost je dán součtem výsledků provozní a finanční části. Je to tedy výsledek vztahující se k běžné činnosti účetní jednotky.

Jestliže dojde v průběhu účetního období k mimořádným nákladům či výnosům (např. manka či přebytky na majetku), vzniká výsledek za mimořádnou oblast. Sečteme-li výsledek za běžnou činnost s mimořádným výsledkem, získáváme výsledek za účetní období.

Další články z rubriky

Tvůj komentář k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *